Vyhledat

Kým byste byli, kdybyste zapomněli na všechny ty jizvy.

Někdy mám pocit, že jsem někdo jiný. Už to nejsem já. Spontánní, smějící se dítě. Běhala jsem po místnosti jako blázen. Nestarala jsem se o to, co si myslí ostatní. Užívala si všechno beze strachu z neúspěchu. Byla jsem spontánní, jemná víla. Brala jsem se tak jak jsem.


Pak se něco stalo, něco se změnilo. Začala jsem mít úzkosti, plno strachů a otázek jak to tedy se mnou je? Proč si se mnou ostatní děti nechtějí hrát? Byla jsem šťastná, když mi někdo věnoval alespoň na chvíli pozornost. Vysvitla mi totiž naděje, že možná nejsem tak špatná. Ale zklamání přicházelo velmi často. Chodila jsem všude sama a já nechápala proč.


Díra v mém srdci byla stále větší a větší. Začala jsem věřit, že nejsem hodna lásky, jsem jiná, takže to znamená, že jsem špatná, divná.

Lidé mi vždy říkali, že jsem čistá duše, ale velmi naivní. Po mnoha zklamáních jsem začala být méně shovívavá především k sobě ale i ostatním. Začínala jsem si stanovovat svoje hranice. Zarylo se mi do srdce a mysli - HLAVNĚ NEBUĎ ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ OTEVŘENÁ S TÍM, CO DOOPRAVDY CÍTÍŠ. Měla jsem strach, že zažiju tu bolest znovu a to přece nikdo nechce. Začala jsem více projevovat svůj názor, bohužel ne ze srdce, ale spíše z ega, aby mě bylo hlavně vyslyšeno. Řekla jsem si, že si nemůžu dovolit být volně lítající jemnou vílou. Všichni toho potom zneužijí a budu příliš zranitelná. Nasadila jsem si velkou masku chladnosti a hlavně perfekcionismu.

Život Vás změní, ale v některé etapě svého života si uvědomíte, že jste se až příliš vzdálili od svého skutečného JÁ. To kým jste byli, když jste se narodili. Nikdo Vás nestihl předělat na tu "správnou" verzi.


Je v pořádku nastavit si svoje hranice, je v pořádku znát svou hodnotu, je skvělé říci NE a je normální projít si tímto procesem. Ale je v pořádku být zranitelný? Otevřít své srdce?.. Představte si, že zapomente na všechny ty lidi, kteří Vám tolik ublížili. Dovolíte si jim odpustit. Příjmete, že i to nejhorší bylo právě nezbytné pro Váš růst. Mělo se to tak stát.


To, že Vám někdo zlomil srdce na několik kousků neznamená, že uzavřete navždy svoje srdce celému světu a hlavně ne sobě.


Položte pravou ruku na svoje srdce, zhluboka se nadechněte a vydechněte.


Opakujte po mně. Několikrát.


POUŠTÍM VŠE STARÉ, CO UŽ MI NESLOUŽÍ.

DOVOLUJI SI BÝT ZRANITELNÁ.

DOVOLUJI SI ODPUSTIT TĚM, KTEŘÍ MI KDY UBLÍŽILI.

OTEVÍRÁM SVÉ SRDCE LÁSCE.

OD TÉTO CHVÍLE VĚŘÍM, ŽE SI ZASLOUŽÍM BEZPODMÍNEČNOU LÁSKU.

(Opakujte do té doby, dokud neucítíte úlevu, propojte s hlubokým nádechem a výdechem, zavřete si oči.)


Pokud si dovolíte se stát znovu zranitelnými a otevřete svoje srdce. Vaše pravá síla se Vám vrátí zpátky.








63 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše